Nevyplněný úkol 1 kapitola

1. dubna 2011 v 20:10 | Dia a Domča |  Nevyplněný úkol
První kapitola povídky Nevyplněný úkol je tu doufáme že se vám bude líbit.




Claira.Tak se jmenovala.Vznikla jen pro účely bohů.Od malička byla cviče na pro missi, která byla obtížná , ale hlavně plna nástráh. Měla uvěznit padlýho anděla, Niana. Než ho měla uvěznit vždy ji vtloukali do hlavy : Nesmíš se do doopravdy zamilovat jinak zmizíš a jen tva duše bude uvězněla s Nianovou, dokud ti bůh nedovolí se znovu znovorodit.
Měla se z ní stát bezcitná stvůra , ale zase když splní úkol budou mít uní všichni respekt , všichni ji budou znát a bude si žít bohatě. Ona si vždy přála aby úkol splnila a aby byla to co po ní chtějí. Ona byla ale jiná. Něco v ní ji říkalo , že ji neříkají celou pravdu. Nikdy ji neřekli co se s nim stalo , že se stal padlým andělem a podobně. Něco jí říkalo že úkol nesplní. Vždy si říla že je to ze strachu. Ale pak sii vždycky vzpoměla na ty sny co měla.
Zdálo se jí oněm o Nianovi.Připadal jí tak skutečný až nechtěla věřit že je to jen sen.
Choval se k ní mile a nebyl tak zlí jak všichni říkali. Postupem času se ve snech do něj začala zamilovávat.
Ale vždy když se probudila si říkala že to je jen sen a on takovej doopravdy není. Aže si ho jen vysnívá a není tak hezkej.
Jednou se jí zdálo , že jde temnou chodboua na konci chodby vidí muže , mnoho mužů v kruhu a uprostřed stojí Nian. Vedle ní najednou stála stará žena. Měla modre stříbrné šaty, na kterých byly mnoho znaků , které v životě neviděla.
Žena jí něco říkala a pak se probudila.
Za čtrnáct dní se měla stát ženou a měla vyrazit na misi. Byla nervozní. Měla velké obavy, že to nezvládne. Šla k jezeru jak jí napovídali instinkty. Sedla si na kámen z kterýho měla dobrej víhled na moře. Byla čistě modre a splívalo s oblohou. Zavřela oči a chvíli skusila na nic nemyslet.
,,Věděl jsem že tu budeš.´´ zazněl za ní hlas. Ten hlas hned poznala! Byl to jeho hlas! Zpěvavý a a hřejivý u duše.
Pomalu se kněmu otočila jako by se bála že by každou minutu zmizel a ona by zjistila že je to zas jen sen.
,,Zdáš se mi jen zas muj milý?´´ pomalu se kněmu přiblížila a natahla k němu ruku a jemně ho pohladila po tváři.
,,Ne ma mila dnes se ti o mne nesníva., ale jsem tu stebou.´´
Přitáhl si jí k sobě a obejmul jí. Jeho křídla ktere měl doposut urovnane na zádech se roztáhli a zas urovnali.
,,Jak je to možne?´´
,,Co má milá?´´
,,Že jsem se do tebe zamilovala? Vždyť tě ani neznám.´´
,,Ale znáš´ pohladil jí po vlasech ,,už od te doby co tě pro mne vytvořili. Znám tě skrz , naskrz. Znám tvé pocity a ty zas mé.´´
,,Ale vždyť mne vytvořili ať tě uvězním ve skále ane abych se do tebe zamilovala.´´ posmutněla a pevně ho obejmula.
,,Má milovaná....bůh tě obdarovat city ke mne. Já je přijál a bezhlavě se do tebe zamiloval. Cítim se jako bych byl polapen v kleci.
,,V kleci jsme, ale společně. Nějak se s tím poperem. Utečem. Někám daleko kde nás nenajdou.´´
,,To nejde. Oni mě stejně najdou. Nechci tě ohrožovat.Až vyrazíš mne hledat půjdeš den smšrem východ. Já tě najdu a připojím se k tobě.´´ políbil jí na čelo a zmizel.
Calira tam zůstala úplně sama.Zhluboka se nadechla. Chvíli se ještě procházela a přemýšlela co má dělat.
Na východě, kudy se mněla dát, byli krvežíznivé hieny, ale pokud získa určitou ochranu neměla by se bát.
Ale jedno věděla určitě. Udělala chybu když se do něj zamilovala.
Ale citům se nedá poručit a tak dělala to ci jí srdce napovídalo.
Šla ho hledát.Bylá noc a na neby svítily hvězdy.Bylo krásně na den kdy se mněla stát hrozná věc.
Bylo naprosté ticho, jen občas zaslechla zavití.Měsíc jí svítil na cestu.Mezi magickými věcmi našla ochraný kámen, který jí ochrání před hienami.
Najednou narazila na rozcestí.Tak s tímhle nepočítala.Zvolila cestu rovně. Vypadala nejlepe.Po chvíli cesta vedla lesem. Za hodinu vyšla z lesa a to co viděla ji řeklo , že touhle cestou se nemněla dát. Před ní byli vsoké skály. Vypadali temně a najednou byla všude mlha. Cesta dál už nevedlaCítíla se slabá až omglela.....

***Nian***


Nian šel po stopě Clairy. Chtěl vzletět, aby u ní byl dřív , ale něco uvnitř mu říkalo ať to nedělá.Znal tu každý kousek , každe místo. Najednou se objevil na rozcestí .
Tady nikdy rozccestí nebylo, pomyslel si. Dlouho si to tu prohlížel jestli si nevzpomene kde je. Byla tu slabě vidět vlákna magie. To rozcestí vzniklo magii.
Jeho zrak viděl až nakonec cesty.Clair se dosta k horám Siggi.Tam mizeli lidi.Někdo to udělal záměrně,aby ho tam nalákal.
Musel vědět že tam zaní pujde. Slíbil že tu osobu pak vlastnoručně zabije!
Když došel ke skále Siggi spatřil Clar jak leží na zemi .Rychle se k ní rozběhl a vzal jí do náručí.
Jako naschval zazněl hrom a začalo pršet.
,,Matka přírody se mi asi posmíva!!!´´zasičel a vešel s Clar v náručí do otvoru ve skále.
Uvnitř bylo nádherně.Na stěnach se jako diamanty třpitila sůl. A v rohu byl potůček u kterého rostla tráva.
Piložil jí vedle potučku a posadil se vedle ní.Hladil jí po vlasech a pozoroval jí.Clar pomalu otevřela oči a usmala se na něj.
,,Jsmé opět splu muj milovaný.´´Sedla si a zahleděla se mu do očí.Vždy věděla že je krásný ale dnes se to potvrdilo.
Vlasy měl mokré od deště a byl polonahý jen měl na sobě černé tepláki.
Když si Nian všiml je jí ho skoumavýho pohledu rozesmal se z plných plic.
,,Co je k smíchu?´´ naklonila hlavu na stranu jako roztomilý štěňátko.Dlouho na sebe zamilovaně dívali a pomalu se k sobě přibližovali až se dotkly ústy.
,,Proč? Proč jsi vlastně padlý anděl?´´řekla nahlas otázku která už jí trápila dlouho.
,,Je to složitý.´´snažil se vyhnout jejímu pohledu.
,,Máme čas´´
,,Měl jsem úkol od boh. Mariuse.Vycítil že do našeho světa přišla bytost s velkou mocí.
Ta moc ale nebyla oživena.
Byla to moc temná. Když jsem p roce našel vysoko ve skála jeskyni. Věděl jsem že jsem na místě.
V jeskyni bylá těžká bariera.S magickým klížem jsem jí zneškodnil. V jeskyni jsem pak našel malou holčičku.
Bylo jí tak 5 let.Nešlo to. Nezvládl jsem jí zabít
Neumněla číst ani psát.
Vypadala strašně. Podvyživená a špinavá.
Jmenovala se Miki.
Někdo jí tam musel přinést a odejít. Vrátil jsem se k Máriusovy, on ale řekl že ji musim zabít. Že je nebezpečná pro náš svět.Ještě než jsem odešel vyslechl jsem rozhovor který jsem neměl.
Oni to zistili. Utekl jsem za Miki.Ona už tam ale nebyla . Našel jsem krev. Domyslel jsem si , že jí Marius poslal jěště někoho , aby jí zabil . Marius mě chtěl mrtvého aby se nikdo nedozvěděl co vím.´´povzdechl si Nian a prohrabl si své černé vlasy.
,,A co jsi věděl?´´byla celá dychtivá.
,,Jak určitě víš...........................
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama